Řeka Čeremoš – Черемош v ukrajinských Karpatech je českým turistům méně známá než například Polákům, přičemž patří mezi nejvýznamnější, ale i nekrásnější řeky Karpat, která je velmi oblíbená mezi ukrajinskými a ruskými vodáky. Koneckonců už v meziválečném období byl Czeremosz oblíbeným místem polských turistů, neboť se nacházel na území tehdejšího Polska.
Pro naše turisty je údolí Čeremoše mimo hlavní zájem cest i z toho důvodu, že se nachází mimo oblast Zakarpatské oblasti (českými turisty navštěvované především) a až za mohutným hřebenem Černohory. Přestože z Jasini do Verchoviny, centra regionu, to je po silnici 85 kilometrů, bez vlastního auta je cesta do sousední Ivano-Frankovské oblasti mimo hlavní trasu do Černovců zdlouhavá.
Údolím Černého Čeremoše vede do obce Zelene a Šibeni již 35 km dlouhá, pouze zpevněná cesta, vhodná pro vozidla ruské výroby nebo teréňáky. V Šibenem je kontrolní bod pohraniční stráže neboť za závorou se nachází pohraniční pásmo a vstup dále do doliny, do osady Burkut je možný pouze na základě povolenky (o výstupu na Pop Ivan z Šibeneho se zmiňuje článek http://www.treking.cz/treky/cerna-hora-a-stoh.htm).
Jen pro úplnost pár informací o řece – řeka Čeremoš (80 km) vzniká soutokem Černého a Bílého Čeremoše u obce Ustěriky a vlévá se do řeky Prut. Černý Čeremoš má 87 km, a pramení pod rumunským hraničním vrcholem Coman 1723 m v Čivčinských horách.
Bílý Čeremoš (51 km) tvoří hranici mezi Ivano-Frankovskou a Černovickou oblastí Ukrajiny a vzniká soutokem dvou říček, stékajících z ukrajinsko-rumunského pohraničního hřebenu, říčky Perkalab a Sarata. Nejhezčím přítokem Černého Čeremoše je říčka Džembroňa – tvořící levý přítok vlévající se u osady Nižna Džembroňa – Brestečko. Popisy řek, kilometráž a vodácké informace necháme na kolezích vodácích a více informací najdete na webu http://www.raft.cz/ukrajina/cerny_ceremos.aspx?ID_reky=359.
Proč však název článku je zaměřen na jakési investory? V ukrajinských webech zazněly na poplach první zprávy k záchraně řeky Čeremoš, neboť do poslední chvíle nikdo nevěřil, že se spustí v těchto odlehlých a člověkem nedotčených koutech Karpat nebývalý projekt na získávání elektrické energie z alternativních zdrojů.
Přestože řeka Čeremoš má daleko ke spádu a celoroční vydatnosti alpských řek, přesto na nich začala výstavba kaskády malých vodních přehrad, které budují investoři (není důležité zda místní či zahraniční). Ukrajina se totiž v roce 2008 zavázala, že do roku 2016 navýší podíl “zelené energie” na 12 – 15% veškeré vyrobené energie (což v případě Ukrajiny požadavku na obnovitelné zdroje energie činí 5 mld kW za rok). K tomu mají pomoci tzv. “mikroGES” – do 100 kW, “miniGES” – do 1000 kW a “maliGES” nad 1000 kW”, první dvě nepotřebují klasické přehrady (pozn. “GES” – “Gidroelektrostancija”).
Celý obchodní princip těchto vodních elektráren je podobný jako u nás – u velmi nepřéhlednutelných solárních elektráren – i na Ukrajině vykupuje stát “zelenou energii” za 1,25 násobek té “nezelené”, proto je zájemců z řad investorů hodně. Ivano-Frankovská administrativa dala povolení na stavbu těchto malých “GES” na 52 potoků a říček!
Přestože ani Čeremoš svými parametry a nedostatkem vody v letních měsících nesplňoval u sovětských inženýrů parametry na stavbu “gidroelektrostáncij”, nyní se řešení “našlo” a postupně se má rozšířit na další řeky Západní Ukrajiny, kde je prý podle investorů potenciálně 16 tis. km říček.
Na řekách Džembroňa, Černý Čeremoš má být vybudováno až 39 malých 500 kW “mikroGES”, to znamená 39 cca 5 metrů vysokých betonových hrází, od kterých bude voda svedena do jedné roury, cca 300 – 500 metrů dlouhé, a na konci bude voda pohánět malou turbínku. Jak již ukázaly postřehy z takovéto přehrady na Bílém Čeremoši, po většinu roku je koryto řeky v úseku 300 metrů zcela prázdné a veškerá voda mizí ve prospěch “zelené energie” v trubkách.
A v tom je ten problém, po většinu roku zmizí říčky v nevzhledných rourách, plazících se podél řek a vytvářejících nové kulisy překrásných karpatských údolí. Škoda, že pro evropské úředníky jsou jediným kritériem při prosazování “zelené energie” tabulky a čísla, a na přírodu samou se jaksi zapomíná. A nebo si s tím příroda poradí po svém? Jedna ničivá karpatská povodeň (o které nyní díky drancování lesů na horních tocích říček není nouze) zjedná pořádky sama a zarazí tam možná stavbu dalších hrází – a údolím se budou válet pokroucená torza trubek, betonové bloky a traverzy…
Držme ukrajinským kolegům palce, aby se jim podařilo s místními občany vzepřít myšlence úředních nařízení a přání investorů.
Fotografie pocházejí ze stavby “miniGES” na řece Džembroňa, pořízené Volodimirem Goronem (horun.livejournal.com) dne 2. prosince 2011.
http://www.karpaty.net/archiv/ceremos.htm
